Report, video a fotky z Vysočanské smyčky 2011

"Já si myslím, že sto startovních čísel bude stačit. Nebo myslíš že ne?"  Tak takhle nějak zněla první otázka na poradě dvoučlenné valné hromady, která se sešla nad přípravami akce, která vznikla kdysi kdesi u piva (my víme kde a kdo to vymyslel, ale nechceme tu osobu vystavovat násilí ze strany startujících, :-) ) a začala si žít vlastním životem.  Odpověď na tuto zásadní otázku jsme se ale dozvěděli až 30.7. 2011 v odpoledních hodinách, kdy se konal 4. ročník poněkud výjimečné cyklistické akce "Vysočanská smyčka". No, bylo to s těma číslama o prsa. A nebudeme tvrdit, že nás to nepřekvapilo.

Kromě  "nutnosti" vypít pár piv u příprav a diskuze o množství čísel, se musí zajistit pár věcí. To máte - plakáty, diplomy, přihlášky, tužky, fixy, pastelky, bublifuky, drátky, lavice, stoly, slunečníky nebo deštníky, mikrofon, repráky, muziku, elektrický proud, výstrahy řidičům, počítačníky s hlásičem, udírnu, něco do udírny a něco k tomu z udírny, pivo, limo, kořalku, rum a tak dál... :). Tohle všechno se splácá dohromady a pak začne něco, co v širokém dalekém okolí nemá obdoby. Poděkovat se patří všem pořádajícím od A do Z včetně obce, protože jenom ve dvou se nedal zvládnout ani první ročník, natož 100 lidí na startu.

Jak již vešlo ve známost, naše-vaše akce není o tom kdo dál, výš a rychleji, ale o tom, přijít, pokecat, projet se na kole, vyprdět se po sobotním obědě a u toho všeho se hlavně dobře bavit. Jistě, je to i o něčem jiném, ale do toho jiného nikoho nenutíme a záleží na každém, kdo si co zamane. Na kolech všech velikostí a druhů, od nejmenších až po profesionální důchodce, od pomaloučku až po průměr někam ke 30km/hod., se vydáváme vstříc slabým třem kilometrům, které nejsou svým profilem  vůbec jednoduché. Pokud někdo objede těch nekonečných 36 okruhů potřebných ke zdolání 100km, nastoupá zhruba tolik metrů, jako by se z Vysočan vydal na Praděd. K náročnosti trasy se již tradičně přidalo nehezké počasí, ale letos jsme do toho šli prsama a bez ohledu na předpověď, která se stejně měnila den co den. O to víc nás překvapilo těch rekordních 99 letošních účastníků, kteří se nebáli těch 14°C a občasného mrholení. A tak se jezdilo. Krom již tradičních jadrných výkřiků o tom, kterej debil to vlastně vymyslel a proč já se tady vlastně koušu, bylo slyšet i smích, veselo, bylo vidět spoustu úsměvů a to je to, proč to děláme. Chceme se bavit a chceme aby jste se bavili s náma. Nejdůležitější je, že jsme všichni přežili. U nejmenších sice nějaká slza ukápla, ale pot a slzy k takovým cyklotaškařicím patří.  Takže ještě jednou děkujeme všem zúčastněným, a to jak cyklistům, pořadatelům, tak i divákům. Ale je to vopruz, co? ;-)

Díky TJ Vysočany (Leoš Crhonek) a SDH Housko (Ivan Jelínek) a SC Ráječko za pomoc při zajištění organizace akce.

FOTOGALERIE

VIDEO

Luděk Přibyl a Milan Včelař