Pozdravení z Molenburka do Jičína k svátku pohádek.

Pěkný páteční podvečer přímo vybízel k malé procházce. Pomalu, hodinu po hodině omezoval poslední hodiny léta podzim, který nám darem přináší krásné počasí. Tak jsem neodolal a vypravil se po dlouhé době na malou procházku. Nejprve jsem se vydal virtuálně, v myšlenkách, do města Jičína, města pohádek, kde se každoročně slaví svátek pohádek. Zastavil jsem se také krátce v lese Řáholci, kde bydlí loupežník Rumcajs a odtud jsem se rád vracel do našeho Molenburka, kde byla také taková malá slavnost pohádky. Tak jsem šel pomalu do našeho lesa k cestě do Baldovce a tam jsem potkal knížete pána s velectěnou vznešeností nejmilostivější paní kněžnou. Pan kníže byl tentokrát velmi milý, přívětivý, na moji supliku, zda se s ním mohu vyfotografovat přátelsky pokynul a dovolil. Také paní kněžna byla velmi přívětivá, milá a dokonce nás pohostila čerstvě upečenými koláči. Oba očekávali početnou družinu poddaných, ale hlavně ty nejmenší, děti z Mateřské školy. Pokračoval jsem dál podle šipky na kraj lesa do molenburského Řáholce, kde bydlí loupežník Rumcajs. Ten právě opravoval boty a Manka zametala před obydlím. Také mě vlídně přijal, pozdravení opětoval a nabídl opravit boty. Bohužel jsem mu nedal vydělat a to si budu hodně dlouho vyčítat. Máte-li chvilenku čas, tak se také přeneste na chvilečku do pohádky a podívejte se jak to tam vypadá.