Pár souvislostí z dávné historie

Než zde zveřejním něco ze skutečně dávné historie, tak se pokusím v návaznosti na článek pana Jirůška nepatrně osvětlit situaci před založením a po té co byl založen Molenburk a dnešní Housko z hlediska vlastnictví panství s územím dnešních Vysočan. Tyto pozemky kdysi patřily k Holštejnskému panství a poté do rájeckého panství jako součást jedovnického statku. Ještě v roce 1750 se paní Karolína, ovdovělá hraběnka z Roggendorfu, podepisovala jako "paní panství Rájeckého a statku Jedovnického".

Roku 1619 zdědila Kateřina, provdaná za Zdislava z Hejsenštejna panství Rájec se statkem Jedovnice. Kateřina záhy zemřela a rájecké panství držel až do své smrti roku 1635 její manžel Zdislav. V té době trpěly osady a usedlosti tohoto panství průchodem švédských a císařských vojsk a počet obyvatel ve vsích klesl mnohdy až na polovinu. Po Zdislavu z Hejsenštejna se v držení panství vystřídalo krátkodobě několik cizích vrchností až nakonec roku 1661 výrokem císaře Leopolda I. připadlo rájecko jedovnické panství Johaně z Roggendorfu, rozené z Drnovic. Po paní Johaně zdědil roku 1667 panství její syn Jan Kristian z Roggendorfu. Staral se o zvelebení panství a za svoje zásluhy byl povýšen do hraběcího stavu s titulem hrabě z Roggendorfu a svobodný pán z Mollenburku. Po jeho smrti spravoval panství jeho syn Karel Ludvík hrabě z Roggendorfu a to stejně úspěšně jako jeho otec. Na území statku jedovnického založil roku 1716 ves Roggendorf (dnešní Krasovou) a v pro nás významném roce 1724 Mollenburg. Jména obou obcí byla dána podle jmen dědičných statků hraběte Karla Ludvíka v Dolním Rakousku. Někdy na počátku svého panování založil zhruba 1 km jižně od tehdy zaniklého Houska sklárnu, kolem které vybudováním několika domků vzniklo v roce 1760 dnešní Housko. Manželkou Karla Ludvíka byla Karolína, rozená Pálffy - Erdödy, s níž měl Karel Ludvík 3 syny a 3 dcery. Po smrti Karla Ludvíka roku 1738 prodali jeho synové roku 1741 své matce Karolině rájecké panství s jedovnickým statkem za 310 000 zlatých. Hraběnka Karolina se po vyhoření rájeckého zámku roku 1746 odstěhovala do Sloupu, kde v letech 1751 - 1754 dala vybudovat barokní chrám zasvěcený bolestné P. Marii, ve kterém je pochována. Po smrti hraběnky Karoliny z Roggendorfu drželi dominium rájecko-jedovnické opět její tři synové, kteří je roku 1763 prodali za 360 000 zlatých manželovi jejich sestry Rafaely, hraběti Antonínu Karlu Josefu Salmovi-Reifferrscheidtovi. Od tohoto roku držel rod Salmů-Reifferscheidtů rájecko-jedovnické dominium, spojené s blanenským lénem, až do roku 1945.